Nevím proč mám jen jednou ročně tyhle záchvěvy psaní, každopádně je zas vůle a chuť zde napsat pár řádků, postřehů o tom co se děje kolem mě a v mý hlavě.
Poslední týden by v podstatě měl patřit k jedním z nejtragičtějších období nás Čechů. To že zemřel snad největší ČECH z ČECHŮ Václav Havel, je opravdu jedna z nejsmutnějších a zároveň nejvyznamnějších událostí několika desítek let a také zároveň šedý mezník v mém (a věřím, že néjen v mém) životě. Odešla osobnost...né o něm fakt psát nechci, jen mi přišlo důležitý ho zde zmínit než se pustím do psaní o věcech, které v předštědrovečerní večer budou působit banálně a možná trochu sobecky a nostalgicky.
I přes statní smutek, který se po naší zemi celý týden konal, jsem zažila pár jedinečných a opravdu šťastných chvil. A stačilo málo, stačilo aby se člověk odprostil od každodenních útrap a povinností a užíval si přítomnosti. Vím, že tohle zní asi hrozně sobecky, ale nemůžu si pomoct. Každým dnem si víc a víc uvědomuji, že člověk by si měl vážit i těch nejmenších maličkostí, které ho v životě potkají. A jsou to právě ty maličkosti, které člověka i přes všechny ty průsery a bordely co má v hlavě drží každým dnem aspoň trochu optimistickým a šťastným.
Já osobně se nacházím v životní fázi kdy nevím kudy kam, a jen čekám na nějaký impuls, nebo maličkost, která o osudu mého bytí třeba a snad konečně rozhodne. A jen doufám, že to bude jedna z těch chvil, které mě za poslední týden činili fakt šťastnou!
MERRY X-MASS AND HAPPY NEW YEAR!!!
Věnováno a děkováno: Vaškovi, Mejlovi, Kájovi B, Jirkovi z 2.B., Pavlovi z 9.A., Danovi RIP, Martině, Jogurtovi, Koniatkovi, Maru, Pepíkovi, Abbyss a hlavně Letrovi Pišymu!
Žádné komentáře:
Okomentovat